Protikomunistický odboj v HiFi klubu 19. 6. 1984

Z historie

Vladimír Líbal (nar. 11. 11. 1954 v Mělníku) vystupoval v první polovině osmdesátých let společně s Heřmanem Chromým v pořadech undergroundového autorského divadla. Diváci oceňovali jejich satirické zacílení proti tehdejšímu režimu (na scéně se objevovaly hesla jako „Nemyslíte? Mají vás na mušce!“ i transparenty v azbuce), ale také fakt, že důležitou součást těchto hudebně dramatických pásem představovaly písně Franka Zappy. Ty patřily v tehdejším Československu k nejpopulárnějším západním skladbám, přestože je místní rozhlasové a televizní stanice běžně nehrály. Za své poslední divadelní vystoupení s představením „Pepíkova garáž“ dne 19. 6. 1984 v HiFi klubu na plzeňském náměstí Republiky byli oba účinkující obviněni z trestného činu výtržnictví. Vladimír Líbal se pobytu za mřížemi nakonec se štěstím vyhnul, Heřman Chromý byl krátce po tomto procesu odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na základě písemností, které u něj byly zajištěny při domovní prohlídce.

Vladimír Líbal roku 1989 před vchodem do plzeňské Škodovky (tehdejší Závody V. I. Lenina), kde po celý den nabízel k podpisu petici za propuštění politických vězňů v rámci protestní hladovky Mírového sdružení Johna Lennona s názvem „24 hodin pro vás“. Z řad kolemjdoucích ovšem nezískal ani jednoho signatáře.

Zdroj: Archiv Vladimíra Líbala. — Vladimír Líbal roku 1989 před vchodem do plzeňské Škodovky (tehdejší Závody V. I. Lenina), kde po celý den nabízel k podpisu petici za propuštění politických vězňů v rámci protestní hladovky Mírového sdružení Johna Lennona s názvem „24 hodin pro vás“. Z řad kolemjdoucích ovšem nezískal ani jednoho signatáře.
Zdroj: Archiv Vladimíra Líbala.

Roku 1987 Vladimír Líbal podepsal Prohlášení Charty 77. Po dobu následujících dvou let byl soustavně sledován Státní bezpečností, která k němu založila nejprve signální svazek a následně v únoru 1988 svazek „nepřátelské osoby druhé kategorie společenské nebezpečnosti“, oba pod krycím jménem „Balík“. Přesto se podílel na rozmnožování a distribuci materiálů Charty, časopisů Vokno a Pevná hráz i dalších nepovolených tiskovin. Ilustroval výpravnou knihu samizdatových pohádek „Čert má kopyto“. Byl rovněž autorem plakátů k neoficiálním koncertům skupin jako Psí vojáci a Hudba Praha.

Vladimír Líbal byl přítomen řadě neformálních diskusních setkání, jejichž prostřednictvím nezávislé občanské iniciativy získávaly pro své požadavky širší společenské vrstvy. Formou protestních hladovek a petičních akcí opakovaně vystupoval na podporu československých politických vězňů. Svůj podpis připojil pod Manifest Hnutí za občanskou svobodu i petici Několik vět. Spoluorganizoval několik protirežimních demonstrací, např. k výročí osvobození Plzně americkou armádou roku 1989. Aby se jich sám nemohl účastnit, byl účelově předvoláván k mnohahodinovým výslechům. V říjnu 1988 byl v této souvislosti umístěn do tzv. cely předběžného zadržení na Borech.

Vladimír Líbal, Heřman Chromý a Vojtěch Lindaur při představení „Zappa aus Paka“ na Karlovarsku, pravděpodobně roku 1983. Kostýmování mělo ilustrovat pracovní či sociální zařazení: „voják“, „úředník“, „župan“ (a také „horník“, který ale není na snímku zachycen, protože fotografoval).

Zdroj: Archiv Vladimíra Líbala. — Vladimír Líbal, Heřman Chromý a Vojtěch Lindaur při představení „Zappa aus Paka“ na Karlovarsku, pravděpodobně roku 1983. Kostýmování mělo ilustrovat pracovní či sociální zařazení: „voják“, „úředník“, „župan“ (a také „horník“, který ale není na snímku zachycen, protože fotografoval).
Zdroj: Archiv Vladimíra Líbala.

V listopadu 1989 se Vladimír Líbal zapojil do činnosti Občanského fóra. Dva roky byl poslancem České národní rady. Hlavním předmětem jeho zájmu ale zůstala kultura, které se věnoval také v rámci plzeňského magistrátu a krajského úřadu.

Gratulujeme k sedmdesátinám a přejeme hodně zdraví a tvůrčí inspirace do dalších let!